JAN ŽIŽKA z TROCNOVA
JAN ŽIŽKA z TROCNOVA
Není patrně Čecha, který by neznal, či alespoň neslyšel o husitském vojevůdci Janu Žižkovi z Trocnova. Proto když firma Golem Art představila jako svou novinku bustu tohoto slavného válečníka, neváhal jsem ani chvilku. Velmi dobrý sculpt má na svědomí slovenský sculptor Palo Ovečka a na modelu je to znát. Kvalitní odlitek, ostré drapérie i bezchybné tvárnění obličeje. Snad jako prémie, pokud bychom nechtěli nasadit pásku přes oko, je fakt, že zde je velká jizva a znázornění poškozeného oka.
Jan Žižka z Trocnova ( 1360-1424 ) se narodil na svobodném statku. Kolem roku 1378 začal hospodařit na přibližně 15 ha polí. Kolem dvacátého roku života se mladý Jan žení a z tohoto manželství je údajně dcera o které se neví, jak se jmenovala. Trocnovský zeman však postupně chudl a zadlužoval se, což mělo patrně za následek start jeho kariéry silničního lapky a zloděje. Mezi lety 1406-1409 se tedy pohyboval v této vybrané společnosti a vedl drobnou záškodnickou válku proti rodu Rožmberků. Snad právě zde na svých výpravách za kořistí Žižka vyučil pozdějším válečným dovednostem, jako přepadu ze zálohy, či použití různých druhů lsti.
Jsme v červenci roku 1409 a Jan Žižka možná uniká hrdelnímu trestu, když král Václav IV. Vystavuje Žižkovi amnestní list. Za jakých okolností, či za jaké zásluhy je list vystaven o tom není nic známo. Každopádně nyní Žižkovi nic nebrání vstupu do královských služeb. Před tímto vstupem přijímá Žižka nabídku Jana Sokola z Lamberka na účast v bitvě u Grunwaldu. Zdali se jí však Žižka skutečně osobně účastnil nemáme nezvratný důkaz. .
Mezi lety 1411-1412 pobývá Jan Žižka v Praze, kde nastupuje službu u královského dvora u něhož vykonává funkci tzv. vrátníka. Je možné, že se stal i komorníkem samotné královny Žofie. Právě v této době se stal Žižka posluchačem kázání Jana Husa v Betlémské kapli. Na straně vzbouřenců vystupuje Žižka poprvé v červenci 1419 při Pražské defenestraci, kdy byli protihusitští novoměstští radní zabiti svržením z oken radnice. Tato událost je považována za počátek husitských válek. V roce 1421 poté, co byla rozbořena jeho rodná tvrz v Trocnově dobývá Žižka dřevěnou tvrz německých rytířů na 535 m n. m. vysokém čedičovém skalním ostrohu nad Třebušínem v blízkosti Litoměřic. Zde do roku 1423 vybuduje hrad Kalich, který se stává útočištěm proti útokům z blízkého Saska. Po vybudování hradu se Jan Žižka tituluje a podepisuje Jan Žižka z Trocnova a Kalicha. Není bez zajímavosti, že hrad Kalich se vlastně stal jediným osobním majetkem Jana Žižky. Jako vrchní hejtman táborů a později východočeského svazu nebyl nikdy poražen. Zemřel 11.10. roku 1424 při obléhání Přibyslavi.
Pokud bychom zde chtěli vypsat všechny válečné úspěchy, či vítězné bitvy Jana Žižky, vydalo by to jistě na velmi obsáhlou knihu. Pojďme se tedy pouze stručně podívat na jeho přínos válečnému umění. Jedním z nejvýznamnější činů bylo vybudování stálého polního vojska s vojenským řádem. Díky vojenskému řádu se povedlo vybudovat skvělé defenzivní strategie obrany ve vozové hradbě. Další inovací bylo pravidelné nasazování dělostřelectva. Veškeré toto umění rozvinul zejména v defenzivních počátcích husitských válek. Jan Žižka bývá označován jako jeden z největších vojevůdců v českých dějinách. Snad i právě proto jsem si vybral bustu tohoto vojevůdce…
