Motocykl BMW R-75 se sidecarem
Motocykl BMW R-75 se sidecarem
BMW R 75 je motocykl robustní konstrukce s automobilovými pneumatikami. Tyto pneumatiky s netradičním rozměrem 4.50 x 16 bylo možno zaměnit s pneumatikami malých vozů typu Kdf což zaručilo nejen jejich variabilitu, ale také větší schopnost záběru v terénu a menší opotřebení. Vlastní kola byla silná s drátěným výpletem a výsuvnou osou pro přední a zadní kolo. Kola byla osazena mohutnými brzdami přičemž přední byla mechanická a zadní hydraulická. Brzdové bubny měly průměr 250 mm a v podstatě se vyrovnaly brzdám automobilovým. Celý rám stroje byl sestaven pomocí šroubů, což velmi usnadnilo výměnu poškozených dílů v polních dílnách. Při konstrukci rámu byl použit tzv. skříňový nosič, který byl v jednom celku s hlavou řidítek. Přední teleskopická vidlice byla přizpůsobena jízdě v terénu a byla osazena dvojitými olejovými tlumiči nárazu. Kyvné sedlo motocyklu bylo uloženo na dlouhém rameni, které umožnilo sedlu pérování v celé délce téměř rovnoběžně. Srdcem motocyklu byl dvouválcový čtyřtakt s ventily OHV o výkonu 26 k.s. při 4400 obr./min. Mazání motoru probíhalo cirkulačně pomocí olejové pumpy s ozubenými kolečky. Rychlostní skříň motocyklu disponovala převody pro jízdu na silnici a zvlášť pro jízdu v terénu. Řazení umožňovalo 4 rychlostní převody pro jízdu vpřed na silnici a tří rychlostí vpřed pro jízdu v terénu. Oba režimy disponovaly jedním rychlostním stupněm vzad. Přechod na režim silnice-terén byl zajištěn druhou pákou, vedle páky řadící po pravé straně jezdce, nebo pákou nožní na levé straně motocyklu. Síla motoru je přenášena na zadní kolo krátkým kardanovým hřídelem. Motocykl je dobře připraven i na jízdu ve vodě, avšak s omezeným ponorem. Svíčka má vodotěsný kryt, zdviženo je sací potrubí a vzduchový filtr je zdvižen, tak, aby do potrubí nepronikla voda. Také oba karburátory jsou upraveny proti nežádoucímu vniknutí vody. Výfukové potrubí z obou válců ústí do společného hrnce a z něho vychází jedna výfuková roura, na pravé straně stroje, která je ohnuta a zakončena velkým tlumičem. Nádrž motocyklu pojme 24 l paliva včetně 3 l rezervní zásoby. Při spotřebě paliva 6,7 l byl akční dosah motocyklu cca 360 km. Sidecar byl k motocyklu připevněn ve čtyřech bodech. V přední části rámu kulovým čepem u motorové skříně, dále u náhonu zadního kola hlavní přípojkou a nakonec pomocí dvou seřiditelných vzpěr v horní části rámu pod nádrží a sedlem. Odmontování sidecaru bylo možné během pár minut a po následném smontování s motocyklem vznikl pevný celek. Rám sidecaru byl svařen z ocelových trubek svírajících pravý úhel. Zadní příčnou trubkou sidecaru procházel náhon kola sidecaru, který zlepšoval průchodnost motocyklu terénem, zvyšoval stoupavost a zejména v zimě zlepšil průchodnost motocyklu sněhem. Kolo sidecaru bylo zavěšeno na kyvném rameni, které výsuvným ozubením zasahovalo do trubkového pera. Rameno s perem sloužily k zachycení nárazu a vlastnímu odpružení sidecaru. Tento stroj bylo možno potkat snad na všech frontách 2. světové války, kde byla přítomna německá vojska. O jeho zdařilé konstrukci svědčí i fakt, že bylo vyrobeno celkem 16 510 kusů.
