Motocykl DKW NZ 350
Motocykl DKW NZ 350
Společnost DKW v roce 1930 zakoupila několik licencí a začala produkovat motocykly s lepším chlazením a výrazně nižší spotřebou paliva. Od roku 1934 zažívá firma ekonomický vzestup a je schopna zavést do výroby nově vyvinuté modely. Společnost připravila stroje DKW na závody a brzy patřila mezi špičku na okruzích. Dobře koncipované a spolehlivé stroje dokázaly čtyřikrát zvítězit v evropském šampionátu ještě před vypuknutím 2. světové války. Již v roce 1930 nepotřebovala společnost DKW prakticky žádnou reklamu. Většina významných jezdců v Německu závodila v sedle strojů DKW. Skvěle navržený stroj 250 ccm řízený slavný jezdcem Ewaldem Klugem dosáhl na svou dobu rychlostního rekordu 183,2 km/h. Ewald Kluge byl hvězdou továrního týmu DKW a pohár pro evropského mistra zvedl nad hlavu v roce 1938 1939. Zkušenosti ze závodů pomohly firmě DKW stát se špičkou mezi výrobci dvou-taktních technologií motorů. Tyto motory společnost osadila nejen na motocykly, limuzíny, kabriolety a roadstery, ale i do malých dodávkových vozů. Brzy však bezstarostný vývoj končil. Na šachovnici světových dějin byla rozehrána 2. světová válka…
Výroba malé série NZ motocyklů nezaznamenala velký úspěch na trhu, přestože byla exportována do řady zemí. Vedení Wehrmachtu také nejevilo valný zájem o využití dvou-taktních motorů, ovšem zároveň řešilo problematiku lehkého a spolehlivého průzkumného a kurýrního motocyklu. Světlo světa tedy spatřil DKW NZ 350. Motocykl byl tedy vyráběn pro armádní účely. Pro potřeby Wehrmachtu neprošel motocykl žádnými velkými úpravami v porovnání s civilní verzi stroje a stal se známý jako Das Motorrad der Kradmelder. Není bez zajímavosti, že rám motocyklu byl lisován z plechu. V roce 1943 doznal motocykl několika změn, jako např. předělání vzduchového filtru, výměnu menšího světlometu atp. Oficiálně byl model pojmenován DKW NZ 350/1943. Jakkoliv byl model DKW NZ 350 a DKW NZ 350/1943 použitelný v západní Evropě, bojiště v Rusku a na Balkáně mu byla zcela zapovězena a to jak pro jízdu po naprosto neudržovaných komunikacích, tak v terénu. Hmotnost 170 kg a celkově špatná průchodnost terénem jej z těchto míst vyřadila.
Wehrmacht ale využíval jeden z menších motocyklů této společnosti a to model DKW RT 125 s hmotností pouhých 90 kg a obsahem 123 ccm. Tento stroj byl v roce 1943 a byl považován za jeden z nejlepších kurýrních motocyklů. V roce 1944 dosahuje obrat Auto-Union svého vrcholu a počátkem roku dochází k další modifikaci motocyklu, když je verze DKW NZ 350/1943 nahrazena verzí DKW NZ 350 – 1. Bloky motoru je vyroben z litiny a probíhá mnoho dalších úprav. Od podzimu roku 1944 je v továrně nuceně nasazeno 500-800 židovských žen z koncentračního tábora Osvětim. 19. března roku 1945 dochází ke spojeneckému bombardování továrny, která je nakonec ušetřena a bomby dopadají na ubikace, kde zahyne celkem 23 lidí. 14. dubna jsou židovské ženy evakuovány v otevřených nákladních vagonech, což stojí další lidské životy. Představenstvo firmy Auto-Union je nakonec zajato příslušníky americké armády. Tím se uzavírá válečná výroba tohoto spolehlivého, avšak do terénu nevhodného motocyklu.
