STEYR 1500 A
STEYR 1500 A
Terénní vůz STEYR 1500 A byl vyráběn v továrně Steyr-Daimler-Puch v Rakousku. První prototyp vozu spatřil světlo světa v roce 1940 a o rok později byla zahájena sériová výroba. Vůz byl vyráběn pro potřeby německého Wehrmachtu. STEYR 1500 A byl dvounápravový s pohonem 4x4 a nosností 1,5 t. STEYR 1500 A disponoval značnou světlostí podvozku, což zaručovalo dobrou průchodnost vozu terénem. Vozidlo poháněl osmiválcový vzduchem chlazený motor. Podvozek vozidla tvořil úzký celosvařovaný rám se šesti příčníky. Zadní náprava byla tuhá a zavěšená na listových perech. Přední nápravu tvořila odpružená torzní tyč na které byla nezávisle zavěšena přední kola. V přední části měl vůz teleskopické tlumiče pérování, v zadní části byla náprava bez tlumení rázů. STEYR 1500 A měl již v době svého vzniku kapalinové brzdy s dvoukruhovým systémem, což byla na svou dobu technická novinka. Srdcem terénního vozidla STEYR 1500 A byl benzínový vidlicový osmiválec s objemem 3517 ccm, vrtáním 78 mm a zdvihem 92 mm. Vozidlo disponovalo výkonem 75 koní ( více než 55 kW ). Motor byl poměrně složité konstrukce a osmiválcový motor měl poměrně velkou spotřebu paliva. Každý válec byl uložen samostatně a na každém byla samostatná hlava s ventily a vahadly. Ke každé hlavě vedly dvě tyčky ventilů, které se pohybovaly v plechových trubkách. Díky této složité konstrukci často tato vozidla trpěla únikem oleje. Nad hlavami motoru byly tandemově na jednom hřídeli umístěny dvojice radiálních ventilátorů, které zajišťovaly chlazení válců. Součástí motoru byl také spádový karburátor SOLEX 40 JFP, kterým byla vybavována terénní vozidla. Výhodou tohoto karburátoru byly dvě plovákové komory, které zajišťovaly dodávání směsi do motoru i při velkých náklonech či stoupání. Motor tvořil jeden celek s převodovou skříní, která byla čtyřrychlostní. Na převodovou skříň navazovala skříň redukční a rozdělovací, ze které vycházel hřídel pohánějící přední nápravu vozu. Na podvozek STEYERU 1500 bylo montováno velké množství nástaveb. Patrně nejrozšířenější verzí tohoto vozu byl otevřený vůz pro přepravu mužstva. Tento typ měl na každé straně dvoje zešikmené dveře a ve výřezu na levém boku byla uložena rezervní pneumatika. Karoserie měla sklápěcí rám předního okna a natahovací plátěnou střechu s nasazovacími, nebo připínacími bočními okny. Oblý předek vozidla byl chráněn masivní kovovou mříží. V průběhu války byla karoserie drobně měněna. Odstraněn byl boční výřez pro rezervní kolo, které bylo umístěno v prostoru posádky. Vzhledem k nepříznivému vývoji války rozhodlo německé velení o dalších úsporných krocích pro tento vůz. Montovány byly menší reflektory, došlo k odstranění zadních blatníků, přestala se montovat koncová a směrová světla. U posledních vyrobených vozů byla odstraněna také přední mříž před maskou, zcela chybělo rezervní kolo a zadní část karoserie byla nahrazena prkny. Na druhé straně luxusně vybavenou verzí byl velitelský pětisedadlový vůz, který měl dveře vybavené stahovacími okny, čalouněnou stahovací střechu a v zadní časti vozu byl umístěn oblý kufr na zavazadla. Vzhled vozidla byl terénní civilní kabriolet se sedadly v kůži, která umožňovala dokonce lůžkovou úpravu. V interiéru vozu dále nechyběly takové vymoženosti jako popelníky, zapalovače doutníků, v přístrojové desce instalovaný radiopřijímač a osvětlený stolek na čtení v mapách. Za příplatek nabízel výrobce též vytápění vozu. Dalšími výrobními variantami byly skříňové nástavby sloužící např. jako sanitní či radiovozy. Steyr 1500A byl mimo jiné používán jako tažné vozidlo pro protiletadlové kanóny FlaK 30 a FlaK 38. Tyto zbraně také mohly střílet přímo z korby tohoto vozidla. Rám a podvozek STEYERU byl také vhodný pro nákladní karoserie. Valníkové provedení vozu existovalo s několika druhy kovových kabin a ke konci války také s kabinou zhotovenou čistě z dřevěných latí. Celkově bylo vyrobeno cca 12 500 kusů v letech 1941 – 1944 brázdících silnice a cesty Evropy i Afriky a přítomných na všech významných bojištích druhé světové války, kde byla nasazena německá vojska.
